Nesnesitelná lehkost utrácení
Minulý týden se v souvislosti s návrhem státního rozpočtu pro rok 2014 diskutovala mj. otázka, zda navýšit výdaje Kanceláře prezidenta republiky o 1 milión korun, a to na pohoštění. Přestože z mediálního hlediska může být zajímavá diskuse o tom, kolik z toho miliónu má jít na (tvrdý) alkohol, rozhodně jsou v rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky položky důležitější.
Tak třeba příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím se mají navýšit o 6 miliónů korun, nákupy ostatních služeb o 5 miliónů korun oproti rozpočtu na rok 2013, ale o skoro 10 miliónů korun proti stavu v roce 2012. Je zde navýšení prostředků dostatečně odůvodněné? Napáchaly divoká prasata nějakou zvýšenou škodu třeba v Lánech nebo je potřeba "uklízet" po někom jiném?
Ať už si ale Kancelář prezidenta republiky vytváří finanční polštáře na cokoliv, je potřeba hradní nákupčí služeb pochválit za to, že znají svou míru. V porovnání s jinými resorty by se dokonce dalo konstatovat, že Hrad jako celek je ve svých plánech na zvýšené utrácení velmi střízlivý.
To se na straně druhé nedá říct o některých ministerstvech. Tak např. Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje zvýšení výdajů na nákup tzv. "ostatních služeb" o 714 miliónů korun (oproti roku 2012), Ministerstvo zemědělství o 321 miliónů korun nebo Ministerstvo spravedlnosti o 315 miliónů korun (oproti rozpočtu schválenému pro rok 2013).
Velmi megalomanské se jeví rovněž plány Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí zvýšit náklady na programové vybavení o 538 resp. o 352 miliónů korun. Kéž by zaměstnancům uvedených ministerstev na monitorech automaticky naskakovaly výše provizí resp. dávek v rozpočtové nouzi, které obdržely či obdrží osoby profitující ze zakázek tohoto typu.
Pouhé zmrazení výdajů na nákupy ostatních služeb na úrovni roku 2012 (nebo rozpočtu roku 2013) či jejich omezení např. 30-ti % mzdových prostředků v daném resortu by znamenalo úsporu 3-5 miliard korun. A to pomíjím otázku, zda všechny nákupy ostatních služeb byly v roce 2012 nebo 2013 provedeny účelně a hospodárně. Možná by se náklady daly o dalších 5 miliard korun snížit.
Zmrazení výdajů by jistě pomohlo i v některých dalších položkách státního rozpočtu. Tak třeba neinvestiční transfery podnikatelským subjektům chce Ministerstvo průmyslu a obchodu zvýšit o 7,5 miliardy korun, a to na celkových 30,6 miliardy korun. O částku 7 miliard korun se mají zvýšit neinvestiční transfery také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který v minulém roce vykázal vysoce nadprůměrné náklady na IT služby a reklamní služby.
Uskromnit by se mohly rovněž církve a náboženské společnosti, které mají dostávat jen od Ministerstva kultury 3,5 miliardy korun. Ročně totiž míří do organizací zřízených církvemi dotace přes 2 miliardy korun, a to od Ministerstva práce a sociálních věcí a od Ministerstva školství. Přestože dotace dostávají i další poskytovatelé sociálních služeb, mohly by církve posloužit lidem tak, že náklady na sociální služby uhradí ze zdrojů, které obdrží na základě tzv. restitučního zákona.
Sečteno a podtrženo, neměl by být problém snížit schodek státního rozpočtu o 20 miliard korun případně i více. Je na zvážení, zda nevypsat úředníkům ve státní správě cílové odměny 1 procento z uspořených veřejných prostředků, když to zákoník práce umožňuje. Možná by pak většině lidem ani nevadilo, pokud by se na cílových odměnách vyplatilo příští Vánoce např. 200 miliónů korun.
Více ke struktuře rozpočtu zejména v oblasti služeb najdete zde.
V přílohách k rozpočtu (Jsou všechny služby v rozpočtu pro r. 2014 nezbytné?). Obzvláště zajímavý je účet 5169.