Lex Babiš neřeší možný střet zájmů prezidenta
02.12.2016
Pan Babiš se zatím neobjevil v seznamu uvažovaných kandidátů na prezidenta. Nyní má o čem přemýšlet. Schválený zákon o střetu zájmů mu sice hází klacky pod nohy, pokud by chtěl být po volbách ministrem nebo premiérem, ale o tom, že by prezident neměl vlastnit média nebo firmy, které získávají dotace či veřejné zakázky, není v novele ani čárka.
Nevnímejte prosím tento blog tak, že se stavím na stranu hnutí ANO. Snažím se stát na straně pravdy. Jestliže TOP09 nebo ODS oprávněně kritizují zmatky kolem zavedení EET, můžu jim dát v této věci za pravdu. A u Lex Babiš je pravdou, že je místy přísný, zatímco v jiných částech má zase velké díry. Některé chyby jsem se pokusil opravit v Senátu, ale ...
Posedlost Babišem většinu zákonodárců zaslepila
Politická, ekonomická a mediální moc se koncentrovat nemá. O tom nejsou pochybnosti. Jde ale o způsob, jak se pravidla hry nastaví. Důležité je i určení pravidel hry s dostatečným předstihem. Pravidla politické soutěže nelze měnit v průběhu volebního období. V honbě za "záchranou demokracie" řada zákonodárců zapomněla na základní ústavní principy.Zákon o střetu zájmů na jedné straně přináší pozitivní změny. Oznámení o majetku ke dni nástupu veřejného funkcionáře do funkce, jednotný elektronický registr oznámení apod. Na straně druhé obsahuje zákon pasáže, u nichž i Parlamentní institut upozorňuje na možný rozpor s Ústavou. Ignorace ústavních zásad by se mohla vymstít a případné zrušení některého ustanovení zákona o střetu zájmů, může zákon diskreditovat jako celek.
Proporcionalita aneb úměrnost pravidel rizikům
Sněmovnou schválený zákon o střetu zájmů např. zakazuje, aby starosta obce Kotěhůlky vydal dvakrát ročně periodický časopis "Dobrou noc, lišky". Na straně druhé zákon vůbec nepamatuje na to, že se může nějaká mediální liška dostat na Hrad.To je ale jen jeden příklad nevyváženosti stanovených pravidel. U dotací a veřejných zakázek by bylo legitimní, aby o přidělení zakázky nebo dotace nerozhodovalo ministerstvo řízené osobou, která ovládá firmu účastnící se dotačního nebo zadávacího řízení.
Ale plošný zákaz pro všechny ministerstva? Je snad obava, že pan ministr Mládek schválí Agrofertu nějakou neoprávněnou dotaci? A zákaz účasti ve výběrových řízeních 15 dnů po účinnosti zákona? Není to nahrávka na smeč Ústavního soudu, který takovou lhůtu může vyhodnotit jako nepřiměřeně krátkou pro přizpůsobení se novým pravidlům hry?
Reálné versus fiktivní omezení moci
Začátkem tohoto roku měli senátoři ČSSD, ODS i TOP 09 reálnou příležitost omezit moc ministra financí. V Senátu byla novela zákona o státním podniku a zákona o majetku České republiky, která měla nastavit transparentní pravidla pro státem ovládané firmy.Připomínám, že Ministerstvo financí drží nejvíc akcií státem ovládaných firem. Kdyby pan Babiš chtěl státní podniky řídit jako své firmy, mohl by se zde skutečně vyřádit. Jeho oponenti ale neudělali nic pro to, aby mu nastavili alespoň základní pravidla vlastnické politiky.
Nyní to vypadá, že se ČSSD, ODS, TOP 09 pustily do boje s panem ministrem financí doopravdy. Ale nezvolily šťastný způsob. V zákoně o střetu zájmů jsou takové díry, že pan Babiš může hravě zákonu vyhovět, aniž by se stal prezidentem republiky.
Nabídka podílů ve firmách za příliš vysokou cenu, převod podílů do svěřenských fondů nebo na osoby blízké. To je jen stručný výčet možností, jak může pan ministr financí splnit literu zákona, aniž by se fakticky zbavil vlivu v ovládaných společnostech.
To jsou ty naše klacky
Nechci přirovnávat některé poslance k loupežníkům z pohádky Mrazík, i když je fakt, že tunelování státních podniků a státem ovládaných firem by asi neprošlo tak hladce, kdyby je dříve ministři za ČSSD, ODS nebo TOP09 řídili s péčí řádného hospodáře.Nepřekvapil by mě ale scénář, při němž by někteří poslanci "zakopli" o klacky, které se pokusili hodit pod nohy šéfovi hnutí ANO. Stačí, aby Ústavní soud zrušil některé ustanovení zákona, a hnutí ANO může mít slušnou munici do předvolební kampaně.
Poslanec Chvojka neinformoval o nášlapné mině
Když se předkládá návrh zákona, musí k němu být důvodová zpráva, kde se uvádí mimo jiné finanční dopady návrhu zákona, okruh osob, na které zákon dopadne atd. Když ale nějaký poslanec dává pozměňovací návrh, nemá povinnost tyto skutečnosti uvádět.Tak se stalo, že pan Chvojka ani žádný jiný poslanec neupozornil své kolegy nebo kolegyně na to, že pozměňovací návrh zakazující např. vydávání periodického tisku může dopadnout na tisíce starostů nebo zastupitelů. Takto nesmyslně široce pojatou regulaci může Ústavní soud vyhodnotit jako nepřiměřený zásah do základních práv a svobod.
Snad poslanci a poslankyně, kteří se upnuli k cíli rychle se zbavit Babiše, včas pochopí, že § 4a zákona o střetu zájmů nezvládli. Než Ústavní soud rozhodne, mají čas udělat úpravy zákona, které nastaví přiměřené a účinnější bariéry mezi mocí politickou a mediální.
Politiku je potřeba dělat s noblesou a se ctěním pravidel férového jednání. Oligarchizaci politiky je možné předcházet důstojným a ústavně čistým způsobem. Když se ale do boje za záchranu demokracie pustí podpásovým způsobem strany, které nesou odpovědnost za to, že máme demokracii defektní, mohou demokracii ještě více uškodit.